#4 | Digitál nebo film? Co vlastníte a používáte? Co se vám líbí víc?

19. června 2015 v 9:35 | Daniela B. |  15 x fotograficky
Už bylo na čase, podívat se na další téma projektu 15x fotograficky. Poslední článek jsem zveřejnila víc jak před měsícem. Přitom na tuhle otázku mám poměrně jasný názor a nebylo třeba nad tím nijak přemýšlet.

Použivám digitál samozřejmě. V dnešní době sehnat foťák na film a nechat si fotky vyvolávat ve fotolabu... proč? Samozřejmě bych ráda měla doma někde temnou komoru a vyvolávala si fotky sama, ale abych toho byla schopná, je to další investice peněz do kurzů a k čemu? Aby mi stouplo ego a mohla prohlásit, že jsem doopravdy fotograf, zatímco ti, co fotí na digitál se za plnohodnotné fotografy považovat nemůžou? Mě to přijde hodně nefér, i když chápu ty, kteří takové stanovisko vůči naší mladé generaci, kteří k filmu nejspíš ani nečuchnou, zastávají. A možná to tak není ani kvůli tomu, že neumíme vyvolat film, ale kvůli tomu, že dnes fotografem může být opravdu každý a ne každý je ochotný investovat peníze a čas, aby opravdu zjistil, co to znamená... být fotografem.


Koupit si zrcadlovku, načíst pár odborných článků, navštívit sem tam nějaký kurz nebo workshop stačí k tomu, aby někdo jako já mohl začít pracovat a vydělávat jako fotograf. Myslím, že dokážu vyfotit hodně dobré fotky a zpracovat je tak, že se lidem líbí a jsou ochotni si je doma vystavit nebo chlubit se jimi známým. Ale co mi vadí je fakt, že když se na ty fotky podívám já sama, jsou to jenom obrázky, které se možná líbí jejich majitelům, ale pro mě postrádají nějakou vyšší uměleckou hodnotu. Mohlo by něco takového viset v galerii? To pochybuji. A štve mě to.

Už nějakou dobu si v hlavě pohrávám s myšlenkou, že bych zkusila fotografii studovat, ale stále si nejsem jistá, jestli to má cenu nebo ne. Ale ten největší problém, který nastal, když jsem si zjišťovala nějaké podrobnosti, je následující...
Kdybych chtěla na střední uměleckou školu, musela bych se naučit kreslit (tedy další peníze na nějaký kurz, kde by mi byla vysvětlena technika), další části talentovky spočívají pouze ve fotografické části. Říkám si, že to bych s nějakým kurzem mohla zvládnout. Kdybych ovšem chtěla na vysokou (což bych jako vysokoškolák vítala nejvíc), musela bych odevzdat tři úkoly, z nichž jeden by musel být zpracován laboratorně klasickou analogovou černobílou technologií negativ-pozitiv (chtěla bych do Zlína)... odkaz.

A tím se dostávám k věci. Jestliže se mám považovat za profesionálního fotografa, znamená to, že musím umět fotit na film a dokázat si sama vyvolat fotky. Jasně, že bych něco takového ráda uměla, ale je to trochu mimo moje možnosti.
Přijde mi to trochu nefér. Spousta fotografů tvrdí, že fotka by se měla vyfotit tak, aby už žádné další úpravy nebyly potřeba (s tím souhlasím). Ale dnešní doba je i o možnostech digitální úpravy, a v mých očích je schopnost upravit fotku na stejné úrovni, jako být schopen vyvolat fotky z filmu.

Souhlasím s tím, že člověk, který se chce považovat za profesionála, by měl být schopný film zvládat. I když už se dneska fotí spíše zrcadlovkama, je to stále část fotografie, která by se neměla zanedbávat. Odmítám ale stanovisko, kdy se člověk za fotografa nemá považovat, protože něco takového nezvládá. A setkala jsem s takovým názorem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenacia Lenacia | Web | 27. ledna 2016 v 5:09 | Reagovat

Trochu starý článek, ale nic k němu nemáš komentováno tak se zapojím

Nevím, proč na vše hledat kurz. Já se účastila kurzů jen ve chvíli, kdy tam bylo něco atraktivního, ne pro to, abych se naučila něco tak banálního, jako je zpracování analogové fotografie.

Já osobně zastávám názor, že Analog člověk naučí opravdu nejvíc. není tam neomezeně pokusů a dkyžse nněco nepovede, tak smažeme a nfotíme znova. Kýžený výsledek člověk ani nevidí. Je to focení naslepo a má to svoje nepopsatelné kouzlo.
Jde o tradiční formu fotografie, kterou by opravdu měl zvládat každý, kdo chce fotografii studovat. Já napříkla dpřeskočila jeden první ročník školy (a to je orpavdu jediný ročník, kdy se analog povětšinou na školách učí), takže jsem o to přišla. Velká škoda.
Analogová fotografie má své důležité kouzlo.
Samotné vyvolání negativu není nic těžkého, já svůj první negativ vyvolala ze svitkového filmu, který je co do složitosti navíjení na cívku apod orpavdu těžký, přičemž jsem před tím nikdy nezkusila navíjet ani obyčejný kinofilm. Ustalovač a přerušovací lázeň jsem sice měla koupené chemikálie, ale tu nejdůležitější část- vývojku jsem měla namíchanou ,dle pofidérního odkazu, z instantní kávy, prací sody a práškového vitamínu C, a fotografie jsem vyvolala bez problému na první pokus.
zvětšování negativů jsem rpavda nedělala. Chemie je drahá, fotopapíry jsou drahé a hlavně můj zvětšovací přístroj tak trochu nefunguje a chybí mi pár součástek, proto jsem si pořídila skenner, ale tak trochu mi chybí kvalitní skenovací program.

2 Daniela Daniela | Web | 31. ledna 2016 v 19:48 | Reagovat

[1]: Článek je už opravdu starý a věci se trochu změnily. Do Zlína se například jde dostat i s digitální fotografií. Takže super.
Já chápu důležitost analogové fotografie a jednou, fakt ale až někdy bych možná do toho šla a zkusila do toho trochu proniknout. Mám dokonce možnost si půjčit analogové zrcadlovky od jednoho pána. Ale v dnešní době, kdy se zase fotografie posunula někam dál to vidím dost jako zbytečnost.
Jasně, máme možnost vyfotit několik stovek fotek toho samého a nestarat se o náklady, ale chápu, že tohle není zrovna ideální řešení a je třeba u fotografování přemýšlet a snažit se fotit skvěle hned napoprvé. Ale to jde i se zrcadlovkou, jenom chtít.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama